Vyberte stránku

Částečná nezaměstnanost v době koronavirové

7. 4. 2020

Zaměstnavatelé, kteří nemají dostatek práce pro své zaměstnance v důsledku odbytu poptávky po jejich výrobcích či službách, mají možnost vyhlásit částečnou nezaměstnanost (tzv. kurzarbeit). Na nákladech na zaměstnance tak ušetří hned dvakrát. Pojďme si vysvětlit, co přesně se za částečnou…

Zaměstnavatelé, kteří nemají dostatek práce pro své zaměstnance v důsledku odbytu poptávky po jejich výrobcích či službách, mají možnost vyhlásit částečnou nezaměstnanost (tzv. kurzarbeit). Na nákladech na zaměstnance tak ušetří hned dvakrát. Pojďme si vysvětlit, co přesně se za částečnou nezaměstnaností skrývá a jak je možno tento nástroj využít době koronavirové epidemie.

 

Co to je částečná nezaměstnanost?

Částečná nezaměstnanost spočívá v tom, že zaměstnavatel nemůže přidělovat svým zaměstnancům práci v běžném rozsahu týdenní pracovní doby, a to z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků, nebo z důvodu omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Jednoduše řečeno, pokud nemáte pro zaměstnance práci, protože neprodáváte své výrobky či služby, můžete vyhlásit částečnou nezaměstnanost.

V souvislosti s částečnou nezaměstnaností rozlišujeme dvě doby:

  1. dobu, po kterou zaměstnanec pracuje, a
  2. dobu, po kterou má zaměstnanec pracovat, ale na kterou je vyhlášena částečná nezaměstnanost.

 

Je tedy zřejmé, že částečná nezaměstnanost se může týkat pouze části pracovní doby, příp. celé pracovní doby. Stejně tak se nemusí týkat všech zaměstnanců zaměstnavatele, ale jen těch, kterým nelze z výše uvedených důvodů poskytovat práci v běžném rozsahu.

Hlavním výhodou částečné nezaměstnanosti je fakt, že zákoník práce během ní umožňuje zaměstnavatelům, aby svým zaměstnancům po dobu trvání částečné nezaměstnanosti poskytovali náhradu mzdy ve výši minimálně 60 % průměrného výdělku.

Během doby, kdy zaměstnanec z důvodu částečné nezaměstnanosti nepracuje, dostává sníženou náhradu mzdy. A v době, kdy zaměstnanec pracuje, dostává mzdu ve 100% výši. Částečná nezaměstnanost tedy vyvažuje zájmy zaměstnavatelů, kteří díky ní nemusí po určitou dobu platit svým zaměstnancům celou mzdu a zároveň dává jistotu zaměstnancům, že kvůli nedostatku práce nepřijdou o zaměstnání a o celý svůj příjem. Smyslem částečné nezaměstnanosti je v podstatě předejít propouštění zaměstnanců v dobách ekonomické či jiné krize – například současné pandemie koronaviru.

 

Proč v době koronavirové vyhlásit částečnou nezaměstnanost?

Kromě toho, že zaměstnavateli šetří až 40 % mzdových nákladů, lze na základě částečné nezaměstnanosti žádat o příspěvek náhradu mzdy z programu Antivirus. Pokud je pokles poptávky po výrobcích či službách zaměstnavatele způsoben rozšířením koronaviru či následnými úředními opatřeními, může zaměstnavatel požádat o příspěvek ve výši 60 % zaplacené náhrady mzdy vč. odvodů (tj. 60 % ze zaplacené náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance).

 

Za jakých podmínek lze částečnou nezaměstnanost vyhlásit?

Částečnou nezaměstnanost mohou využít pouze zaměstnavatelé v tzv. soukromém sektoru. Další nezbytnou podmínkou je vydání vnitřního předpisu, popřípadě dohoda s odborovou organizací.

  1. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, je pro zavedení částečné nezaměstnanosti nutná dohoda s touto odborovou organizací, o níž musí být následně informováni dotčení zaměstnanci.
  2. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, je pro něj zavedení částečné nezaměstnanosti mnohem jednodušší, neboť mu stačí pouze vydat vnitřní předpis a seznámit s ním veškeré zaměstnance, kterých se takový vnitřní předpis týká. Vnitřní předpis musí určovat výši poskytované náhrady mzdy po dobu, kdy nelze zaměstnancům přidělovat práci. Tato musí činit alespoň 60 % jejich průměrného výdělku.

 

Pokles poptávky po výrobcích či službách zaměstnavatele musí být objektivní a prokazatelný. Částečnou nezaměstnanost nelze využívat k nedůvodnému snižování výplat zaměstnancům.

 

Co by měl vnitřní předpis obsahovat?

Zákoník práce neurčuje, jaké náležitosti kromě výše uvedené náhrady mzdy má vnitřní předpis mít. Doporučuji, aby vnitřní předpis obsahoval následující:

  • Výši náhrady mzdy za dobu částečné nezaměstnanosti.
  • Příčinu poklesu odbytu výrobků zaměstnavatele či omezení poptávky po jím poskytovaných službách. V současné situaci je tedy vhodné uvést, že například kvůli uzavření některých provozoven odběratelů zaměstnavatele nemá zaměstnavatel tolik práce a část svých zaměstnanců je nucen ponechat doma bez práce. Tato náležitost je důležitá hlavně pro následné prokazování nároku na příspěvek z programu Antivirus.
  • Období, po které se částečná nezaměstnanost vyhlašuje, a také, pro jakou část pracovní doby je částečná nezaměstnanost vyhlášena. Někdy je totiž množství práce v jedné části týdne stejné jako za běžné situace a ve zbytku týdne už tolik práce není. Zaměstnavatel tak může např. stanovit, že od pondělí do středy platí běžný provoz a ve čtvrtek a v pátek platí částečná nezaměstnanost, popřípadě, že běžný pracovní režim platí každý pracovní den od 7:00 do 12:00 a ve zbytku pravidelné pracovní doby se uplatní částečná nezaměstnanost.
  • Osobní rozsah, tzn. kteří zaměstnanci jsou postiženi současnou situací, a nelze jim tak přidělovat práci v běžném rozsahu. Zde ale s ohledem na zákaz diskriminace nedoporučuji jmenovat konkrétní zaměstnance, nýbrž zvolit určité skupinové kritérium – např. částečná nezaměstnanost se bude týkat jen zaměstnanců pracujících ve skladu, obchodních zástupců apod. Jsou-li pro to objektivní důvody, lze samozřejmě jmenovat i konkrétní zaměstnance.

S vnitřním předpisem musí být zaměstnanci seznámeni nejpozději do 15 dnů po vydání. Nejvhodnějším důkazem o seznámení bude podpis každého jednotlivého zaměstnance na přiložený podpisový arch vnitřního předpisu. Zaměstnavatel tak bude mít důkaz pro možnou následnou kontrolu ze strany Inspekce práce.

V případě jakýchkoliv dotazů týkajících se institutu částečné nezaměstnanosti se na mne neváhejte obrátit. Rád Vám pomohu s přípravou vnitřního předpisu a související dokumentace.